Ohlasy

Velice pěkná recenze vyšla v Plzeňském deníku 4.9.2007, kopie originálu je zde, děkujeme:

Přepis:

Mladí divadelníci ze souboru Boženy Němcové slibně jiskří

4.9.2007    Plzeňský deník    str. 26   Kultura regionu

    VIKTOR VIKTORA    Západočeská univerzita v Plzni   

Studenti, absolventi a příznivci Pedagogické fakulty v Plzni objevují pozapomenuté hry nejen z naší historie 

Plzeň/ Divadelní soubor Boženy Němcové se představil příznivcům neprofesionálního divadla poprvé v dubnu před dvěma roky. Debutoval veselohrou Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně. Již tento debut něčím zaujal. Oblíbený text ochotnických souborů byl zpopularizován a zploštěn filmovou muzikálovou show Zdeňka Podskalského. Ta byla dokonce přenesena na sám Karlův hrad. Málokterá kamenná scéna si teď troufne sáhnout po originálním textu, aby nebyla označena za staromilskou.

      

Kdo to debutoval? Proč byla za patronku zvolena autorka Babičky? Sama k divadlu blízko neměla. Otázky kladlo i obsazení. Byla to nová jména mezi ochotníky. Jako cyperský král Petr se představila známější osobnost ze souboru Ludvíci Radek Špinka. Role Karla IV. se ujal Miroslav Breitfelder, hlava souboru, jinak odborný asistent katedry historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, arcibiskupa Arnošta z Pardubic představovala Jana Němá. A pak vystupovali "studenti, absolventi a příznivci historie Pedagogické fakulty ZČU". Znalce napadne - to tedy bude švanda, studentská recese, travestie či opět pěkné zesměšnění klasického textu. A ono nikoli. Hlediště plzeňského Dialogu, zaplněné především studentskými příznivci souboru, téměř bez dechu a s neprovokativním smíchem sledovalo komedii a řada z nich si povlovně uvědomovala kompoziční mistrovství i nádheru slova vznešeného lumírovce. Text se přitom nijak neupravoval.

      Na mysli už mohlo vytanout, že ochotníci vykročili na nějakou nezvyklou cestu. Ta nezesměšňuje odkaz klasiky, tradice. Je schopna bez staromilství, dobové stylizace, ale s úctou, bez patosu i s dávkou nedestruujícího humoru zalistovat v textech, jimiž blazeované divadlo opovrhuje a divadlo seriózní se kvůli chiméře modernosti (spíše módnosti) po nich neodváží sáhnout. Loni soubor nastudoval komedii Carla Goldoniho Pan Todero Brumla (neuvedený překladatel ji přezval na Držgroše benátského a pana Brumlu na Bzucconiho). A opět zněl originální Goldoni, jenž by se určitě obešel bez neorganických narážek na ruské reálie. Zněl mile, přirozeně.

      Vůbec kouzelně na jedné straně působí snaha netravestovat, nezesměšňovat, na druhé straně takto pojímaný text leckdy zapůsobí kouzlem nechtěného, ale i upřímného. Bude ještě třeba několika dalších inscenací, aby se mohlo o souboru psát jako o těch, které již své jméno mají. Divadelní soubor zatím na jevišti nepůsobí bezradně, přímo vzorově dbá na kultivovanost jazyka a především objevuje detaily, jimiž originál nečekaně dotváří a tónuje.

A to hlavní - dramaturgie slibuje objevovat zasuté z naší divadelní minulosti. Je toho dost. Jen například konverzační veselohry druhé poloviny 19. století, necháme-li stranou V. K. Klicperu. Kdo zná perfektního komediografa Jana Nerudu? Koho napadne, že Gustav Pfleger Moravský září něčím podobným? A to nepřipomínám Karla Pippicha, Františka Ferdinanda Šamberka, Josefa Štolbu, Emanuela Bozděcha, Václava Štecha… Na velkých scénách je mistrem jejich režií Ladislav Smoček. Divadelní soubor Boženy Němcové by mu mohl v neprofesionálním světě divadla vytvářet doprovod. Byla by škoda, aby se nedožil kulatějších výročí. 

Foto popis| Komedii italského dramatika Carla Goldoniho Pan Todero Brumla nastudoval pod názvem Držgroš benátský Divadelní soubor Boženy Němcové, který vznikl při Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Region| Západní Čechy