2009
Na začátku jsme si tradičně připomněli výročí vzniku divadla. Jaro bylo ve znamení přprav nové činohry. Chtěli jsme se po delší době prezentovat větší hrou. Během příprav jsme absolvovali pobyt v Jinřichovicích, kde bylo o nás opět vzorně postaráno. Nu a nakonec po dvou letech a tentokrát ve dvoutermínovém provedení jsme konečně provedli premiéru Revizora, bylo to 28.4.09 a 12.5.09 tradičně v divadélku JoNáš. Tak nějak jsme z premiéry měli dobrý pocit a hlavně jsme obě představení zcela vyprodali. Asi byl hlad našich blízkých po představení mimořádný. V této době také soubor prodělává změnu, kdy se z převážně studentského divadla díky úspěšně zakončenýcm studiím stáváme spíše absolventským divadlem. Naštěstí mezi námi studenti jsou a také na nás chodí. Obě představení byla zakončena debatami v In Cafe
Ještě před prázdninami část soubou projevila sportovního ducha a úspěšně, či spíše dokonce velmi úspěšně splavila Ohři. Ti, kteří zůstali doma, mohli jen tiše závidět.
Prázdniny jsme trochu prolenošili, ikdyž pokusy o nějaké občasné zkoušení byly, neskončily nezdarem, ale přesunem do In Cafe, které se poměrně rychle stalo naším domovským podnikem, co se konzumace týče.
Po prázdninách jsme absolvovali všemi milovanou oprašovací zkoušku, situaci zachránilo to, že jsme se opět sešli v Jindřichovicích, které už zase tradičně jsou synonymem pro velmi přátelské prostředí. Tedy v polovině října jsme vyrazili. V Jindřichovicích jsme si také připoměli blížící se pětileté výročí existence souboru. Pozvali jsme všechny bývalé členy a nakonec se nás sešlo nečekaně hodně. Stanley po letech prokázal, že neztratil své nekonečné charisma a dokonce se rozvzpomněl i na repliky pana purkrabího. Karolína a Vendulka nás nejen potěšily svou příjemnou společností, ale zároveň jsme si uvědomili, že v některých ohledech byl jejich odchod do rodných měst ztrátou nenahraditelnou. Karolína tenrokrát Druhá byla po dlouhou dobu naší dvorní nápovědou a nejspíše i nadále napovídá skvěle. Vladimír projevil svůj talent pro vše. Setkání se protáhnulo a určitě nebude na škodu opakování s veterány častěji.
To nejhlavnější se ale odehrálo 24.10.09 ve Kbelu při divadelní přehlídce. Po hodně dlouhé době jsme hráli před publikem, kde určitě nepřevažovali naši skalní příznivci. Takový ohňový křest určitě nezaškodí. K našemu velkému úžasu byli diváci početně v převaze, a to dokonce několikrát. Snad každý z nás si představení užil a někteří dokonce několikrát, když se zcela nečekaně na jevišti objevily lyže. Nu a nakonec jsme měli pocit, že i diváci si představení užili a udělalo nám to velkou radost.
Abychom se Revizora jen tak hned nevzdali, hráli jsme opět 11.11.09, tentokrát na naší domovské scéně v JoNášovi a domácký pocit byl zcela evidentní. Dokonce na nás zavítali i manželé Chroustovi z Jindřichovic a tak měli poprvé možnost vidět, že naše snažení u nich na zámku může mít i nějaký výsledek. Tímto představením jsme uzavřeli poměrně příznivý rok, kdy jsme se vrátlili na scénu a dokonce jsme hráli více než jednou a dokonce jsme z našich vystoupení měli i hezké pocity a zážitky.
Ještě ke konci roku posílil soubor Ondřej P. a věříme, že se mu bude mezi námi dařit.
