2006
Návratem ke klasickému zpracování klasické komedie bylo nastudování hry Carla Goldoniho pod názvem Držgroš benátsky, aneb Pan Todero Bzucconi (někdy se překládá jako Pan Todero Brumla). Premiéra se uskutečnila 16.5.2006 též v divadle JoNáš. Todero - jak se mu v rámci souboru začalo familiérně říkat - měl dvě verze, jednu prakticky původní a druhou zkrácenou. Hra měla úspěch, vyprodali jsme JoNáše a během představení dokonce nedošlo k žádnému závažnému průšvihu.
Hrou Pan Todero a pásmem "...že prý jsem včera zaspal práci, bylo to jenom o chvíli..." se soubor prezentoval na plzeňském festivalu Na ulici v srpnu 2006. Obě představení měla své kouzlo, protože jsme hráli před publikem, které k nám nemělo tolik osobních vazeb. Obě představení byla celkem zdařilá, nicméně jsme byli vyvedeni z konceptu nezvykem na cenkovní prostory a velké jeviště. Dali jsme si interní závazek, že s největší pravděpodobností už nebudeme s hraním venku příliš experimentovat.
